Povím Vám pohádku, pohádku modernizovanou, pohádku ekologicko unijní, pohádku s koncem otevřeným a nevím, jestli dobrým, nebo špatným. Pohádku o … Ono je to vlastně jedno, jak ji nazveme. Jedno je společné. Není to pohádka o štěstí, svobodě a pohodě, bohužel. A sakra mohla být!!! Kdyby. Ale o tom dále.
Je to zhruba dva měsíce, co si naše paní účetní s partnerem dovezli ze salonu novou Octavii.
Už v den kdy s ní přijela do práce, vnukla mi myšlenku, že aniž bych o koupi tohoto modelu a typu vozu uvažoval, bych ji rád vyzkoušel. Vyzkoušel myslím ne na pár desítek minut, ale na třeba dva- tři dny v mém klasickém pracovně osobním režimu.
No a v srpnu, po návratu dotyčné z dovolené v Chorvatsku se tato záležitost realizovala. Dostala k dispozici mého milovaného Méďu a já si osedlal šedivou krásku. A co že jsem to vlastně osedlal za kobylku? Nebo kobylu?
Škoda Octavia Combi Style 2,0TDI 110kW a 7.stupňová DSG převodovka- s cenovkou bratru lidskou a to 858 tis. po slevě. Nevím jaké, ale po slevě údajně dealera. Vzhledem k přání majitelky abych nezveřejňoval žádné fotografie jejich auta- respektuju a bude tady řada fotografií, které stejně všichni dobře znáte z materiálů škody auto a mají naprostou vypovídací hodnotu. To auto tak opravdu přesně vypadá.
Tak a přejděme k vlastnímu testu.
Ve vozidle jsem strávil dva a půl dne a celkově cca 930 km. Cesty to byly pracovní převážně tentokrát po Moravě a v naprosto plném spektru silnic. Od dálnic až po silnice třetích tříd. Od brzkých ranních hodin do pozdních večerních hodin. Po celou dobu jsem měl v kufru servisní a kalibrační výbavu cca 80kg. Plus nějaké drobnosti, převlečení atd. Při převzetí vozidla měla kobyla na tachometru najeto přes 3tis. km- cesta na Istrii a zpět a asi nějaké další projížďky. Takže už ne úplně syrové auto, ale do zajetého ještě kus chybí.
Začněme pohledem z venku. To auto JE obrovské. Je a opravdu. Boubelaté i hranaté zároveň a zadní část za koly je přímo obří. Čiší z něj bytelnost a tak trochu s prominutím chalupářské češství, jinak si až opravdu obří rozměry neumím vysvětlit. Prostě mámo na chalupu tu skříň odvezeme a hotovo. Nicméně to kupodivu tentokrát není na úkor vkusu a image. Tentokrát mi ta krabice přijde taková zajímavá a vyvážená.
Přicházíte-li zepředu, upoutá zajímavý pohled masky ve spojení se světly a tupým nosem Rypouše sloního, orámované stříbrným rámem kolem grilu a také zajímavou stříbrnou linkou spojující mlhovky. Hezký je i světelný podpis předních full led světel- ne matrix.
Z boku je zajímavá linka vedoucí od hrany předních světel až po hranu zadních světel a pokračující přes páté dveře i prolis na boku dveří. A taky je patrné větší sklopení předního okna.
Pohled zezadu je jeden z nejhezčích v poslední době u vozidel Škoda. Led světla jsou zajímavá, nevšední a pojetí pátých dveří se mi opravdu líbí.
Ještě se vrátím k pohledu z boku. Co jsem měl možnost vidět první Octavie combi na 17“ discích- tak se mi zaprvé ty disky vůbec nelíbily a zadruhé mě ty kola přišly v tom obrovském monstru s velkými přesahy utopená. Což ovšem už neplatí o 18“ discích Perseus. Ty jsou na tohle auto jak dělané, co se originálních kol týká a sedí k němu jako prdel na wc desku. Jen náchylnost na podření bude asi dost velká díky jejich tvaru.
Když to jednoduše shrnu, tak za mě subjektivně, na nové octávce se mi těžko hledají nějaké chyby, co se vzhledu týká. Jsou tu diskutabilní věci, jako tupý čumák a pro mnohé zaryté odpůrce Škodovky spousta jiných, ale objektivně nová Octavia je podle mě sakra povedené auto, co se exteriéru týká.
- ExteriorGallery[0].png (140.91 KiB) Zobrazeno 1570 x
- ExteriorGallery[1].png (138.84 KiB) Zobrazeno 1570 x
- ExteriorGallery[3].png (95.67 KiB) Zobrazeno 1570 x
- ExteriorGallery[7].png (129.5 KiB) Zobrazeno 1570 x
- ExteriorGallery[8].png (89.99 KiB) Zobrazeno 1570 x
Po otevření dveří-Kessy systém a sakra lepší než na našich miláčcích z Korey, Moravy a Slovenska se před vámi otevře doslova obývák na kolech. Ten dojem umocňuje i dekor textilie na palubní desce, za mě trochu diskutabilní, co se údržby a její jednoduchosti týká, ale opticky je to zajímavé a takové hebky měkké co do pohledu i omaku. Materiály v interiéru jsou na velmi solidní úrovni, nikde nic nevrže a hlavně nesmrdí. Jen toho stříbra mohli ubrat. První co upoutá a praští do oka je volant, naprosto nevšedním tvarem dvou ramen a jakési bradavice místo třetího ramene. Chvilku trvá, než si člověk zvykne, ale zvykne si a hodně rychle, nic jiného se mu totiž vytknout nedá. Zajímavý je pohled přes volant na nohy na pedálech-nezvyklý. V ovladačích na volantu chvilku člověk tápe, ale je to jen o zvyku a jinak jsou na vynikající úrovni, obzvlášť ty rolovací. Audi to sice ještě není, ale blížíme se.
Další věcí, která praští do očí je absence voliče převodovky v klasickém podání fofrklacku, ale jeho nahrazení voličem shift by wire. Takže vlastně tlačítko. Zvyknout si na tohle mi trvalo asi nejdéle. Nějak se s tímto stylem sžít zatím neumím. Kaplička digitálního přístrojového panelu- ten je opravdu vynikající a návykový, hlavně tím vším co a jak perfektně zobrazuje- je orámována stříbrnou lištou a toho idiota který tohle vymyslel, bych chtěl potkat a nechat jej jezdit ve slunných krajích, nebo v noci. Hodně rychle by pochopil proč!! Nastavování zobrazení na panelu je trochu složitější, ale během pár jízd si člověk zvykne, je toho prostě jen hodně. Dále hodně zarazí absence všech možných hardwarových tlačítek, včetně vypnutí SS a jejich přemístění do Columbus infotainmentu „televize“, který konečně našel, řekl bych správné místo v interiéru, kdy oči nemusí přeostřovat do nitra palubovky, ale je v zorném poli. Infotainment je jedním slovem vynikající, ale zároveň hodně složitý a je potřeba jej ještě opravdu doladit a při, nebo spíše po koupi vozidla mu věnovat několik hodin nastavování a personalizace. Třeba Seat si s celou touto anabází poradil, řekl bych příkladně pro tuhle kategorii. O Audi MMS nemá cenu psát. Ale zobrazení, kvalita-i reprodukce jsou na výborné úrovni. Navigaci bych uvítal pokud možno jednodušší a možnosti připojení k internetu a spárování telefonů na poprvé taktéž. O tomhle Columbu by se dalo psát dlouho, ale víte co? Vyzkoušejte sami.
A teď k jedněm z mála věcí, které mě opravdu vadí a přijdou mi mírně řečeno opravdu nedotažené.
A to jsou střední výdechy topení a klimatizace. To je opravdu alespoň pro mě dost velký problém. Vím, je přepracovaný celý interiér k lepšímu, vzdušnějšímu a hodnotnějšímu a nezvyklému. Ale za celou dobu co jsem měl možnost používat tuhle kobylu, jsem nenašel ideální polohu ventilace, aby mi buď nemrzla pravá ruka, rameno, nebo čelo a v zimě to myslím, bude opačně. A co se s tímhle dá dělat opravdu nevím, vypnout výdechy nepomůže, protože to je kontraproduktivní a pak by tam neměly smysl a je vám buď vedro, potažmo zima. A s tím související tvrdý materiál tunelu u pravé nohy, kur.. jak ten tlačí!!! Všude je spousta měkčeného plastu, tak proč ne tady???
Pak je to hlasová asistentka Laura. Ta by toho měla umět, ale po pár akcích jsem trpělivě zastavoval a klikal ručně, než abych ji poslal do prdele. Stejně by tomu nerozuměla! Ale myslím, že tohle se podaří časem doladit a zdokonalit.
No a na závěr negativ jsem si nechal sedadla. Ty jsou, alespoň ve mnou zkoušené verzi neštěstí. To, že jsou manuální, by mi vadilo nejmíň. Ale neplní to základní, co od sedadel čekám a to je pohodlné sezení i na delší vzdálenosti. Po 100 km jsem musel pravidelně zastavovat a vystoupit a rovnat se. A nebylo to jen mou nekomfortní postavou, jednou byl se mnou kolega a trpěl jako spolujezdec úplně stejně. Sedadla jsou poměrně tvrdá, zejména opěradla. To se mi líbí, mám rád pevnější oporu. Ale tvarování se opravdu moc nepovedlo. Boční vedení je parádní, proč je ale celkový tvar opěrné části dost prohnutý naprosto opačným směrem, než je pro zdravé a normální sezení žádoucí?? Řidič a spolujezdec tak prakticky nemají jinou možnost, než sedět ohnutí dopředu, a to navíc dle mě, podporuje nízko umístěná bederní opěrka. To ale není všechno, protože v oblasti ramen je sedák tvarovaný způsobem, který tlačí ramena a lopatky k sobě. Takže si připadáte, pokud máte trochu ramena, jako tak trochu v železné panně. Opravdu jsem se po necelých třech dnech těšil díky tomuhle zpátky do svého Méďy. Představa cesty, třeba do Chorvatska, nebo nedej bože dál, by mě opravdu děsila.
Těch inovací, za poslední rok např. bylo docela dost. A zdařilých. Jde o to co a jak matka koncernu dovolí 
...
](./images/smilies/eusa_wall.gif "Brick wall"){kind=small}
No každý svého štěstí strůjcem. 
No a zítra již zde avizovaný i30 Nline 1,5TGDi s manu álem- a na ten se taky moc těším 
) Musím ale uznat, že kombinace tvaru, barvy a kol je povedená