Na tento test jsem se opravdu těšil – nová i20 se mi zvenku i zevnitř vyloženě líbí. Tak hurá za volant, jestli se konstruktérům dařilo stejně jako designérům
.
Nová i20 vyrostla do délky přes 4 metry a nabrala pořádně i na šířku. Kola jsou v podstatě v rozích karoserie, takže tu máme velmi slibné předpoklady pro dobré jízdní vlastnosti. Konstrukce podvozku je veskrze tradiční – vpředu MacPherson, vzadu vlečka. Už mnohokrát jsme si mohli ověřit, že i tento veskrze jednoduchý základ se dá s patřičnou dávkou pečlivosti a entuziasmu vyladit velice přesvědčivě. A rovnou si můžeme říct, že tady se to opravdu povedlo.
Podvozek je nastaven pevně, není zbytečně tvrdý, nerovnosti filtruje více než přesvědčivě. Sice mi tady v okolí systematicky likvidují testovací úseky, ale v okolí místa srazu se náročných silnic, ať už povrchem nebo profilem, taky pár našlo. Samozřejmě jsme nikdo nejeli hranu – bylo vlhko, jen pár stupňů nad nulou, na silnicích bláto a obuté zimní pneu. Přesto si troufám tvrdit, že možnosti podvozku po tomto víkendu znám
.
I když toho řízení moc neřekne (to je holt daň za elektrické posilovače) máte prostřednictvím sedadla dostatek informací o tom co všechna kola dělají a jak jsou na tom s adhezí. Pokud se člověk za volantem nevzdá základních mozkových funkcí, tak podvozek neurve. Bylo pro mě velkým překvapením, jak přesvědčivě se přední kola držela zvoleného směru a zadní náprava bez protestů následovala. Vlečka má samozřejmě svoje limity, takže blízko hranice jejích schopností na rozbitém asfaltu je hlučnější než víceprvková konstrukce. Ovšem překvapilo mě, že ani na hodně velkých nerovnostech v zatáčce se mi nepodařilo zadní nápravu donutit k výraznějšímu odskoku. Když už to s nájezdovou rychlostí přeženete, tak se dostaví známá a bezpečná nedotáčivost. Ani na vlně, kterou tady kousek mám se nenechal podvozek překvapit a obě nápravy se jen synchronizovaně zhouply (tlumiče do dorazů nedošly), a to pouze jednou a jelo se dál
. Ani zákeřnost v podobě krajnice roletového typu a vcelku hladkého povrchu ve středu podvozek nevyvedla z míry. Jsem opravdu mile překvapený tím, jak dobře je naladěný podvozek úplně obyčejného civilního provedení. Na 16‘‘ kolech je krásně jistý a čitelný a přitom báječně komfortní!
A jak do celku zapadá prostřední motor? Jednoduše řečeno – úplně přesně! Po 42.000 km s tříválcem 1,0 T-GDi v i30 rozhodně netrpím odporem k této konstrukci. Pokud se motor drží v optimálních otáčkách má dostatek síly i výkonu, verze 74 kW lehčí i20 zcela postačuje. V interiéru si tříválcovou koncepci vůbec neuvědomujete – žádný drnčivý hluk, žádné vibrace. Zvenku se tříválcová koncepce nezapře, ale není to onen směšný zvuk motorů HTP
. A z výfuku to tak roztomile „prdí“. Pod plynem se v otáčkách budí nasrděný sršeň a třeba právě mně se tento zvukový projev vyloženě líbí.
Řidič má možnost si vybrat ze dvou jízdních režimů – Normal a Sport. Někam si to napište, třeba černou křídou do komína – já strávil většinu času v režimu Sport. Pokud pomineme, v případě příslušného nastavení v menu, změnu grafiky přístrojů, tak se změní reakce motoru na sešlápnutí plynového pedálu. Pro mě překvapivě je režim Sport nastaven plynuleji, zejména rozjezdy v režimu Normal vyžadují, na můj vkus, až moc „hluboké“ sešlápnutí plynu. V nastavení posilovače řízení jsem změnu režimu nepozoroval. A brzdy? S rychlým nástupem jako v každém
, ale přeci jen trochu pozvolnějším než v i30.
Převodovka nepřinesla žádné překvapení – dráhy jsou sice trochu delší, ale jsou přesné, řazení je krásně mechanické a rychlosti zapadají jistě a čitelně. Spojka má jasně vymezený záběr a „nekouše“.
Jak se tohle auto chová blízko hranice svých schopností už víme, ale jak se s ním žije v běžném provozu? Tak hurá do Panenského Týnce – konkrétně sem:
- 20201129_133924.jpg (129.15 KiB) Zobrazeno 1095 x
Atmosféra tohoto místa je nepopsatelná, ale chce to trochu vnitřního klidu a hodně pokory, aby k Vám tohle místo "promluvilo"!
Cesta zabere něco přes hodinu, něco po dálnici, něco po okreskách a taky přes Prahu. Adresa do navigace zadána a vyrážíme. Instalovaný 10,25‘‘ systém je z pohledu uživatele mozkem celého auta, přičemž je možné uložit nastavení všeho možného pro 2 uživatele a 1 hosta. Právě prostřednictvím tohoto rozhraní se nastavují prakticky všechny systémy vozu – od grafiky přístrojového štítu, přes všechny asistenční systémy (LKA, BCCW atd.), až po samotnou navigaci. Naší dceru nejvíc zaujalo, že si vedle mapy může zobrazit kompas – teď to zrovna probírají ve Vlastivědě, takže výlet posloužil i ke školní výuce
.
- 20201129_171121.jpg (67.41 KiB) Zobrazeno 1095 x
A taky je tu možnost nahradit hudbu či mluvené slovo uklidňujícími zvuky, zde jako ukázka Hřejivý krb
- 20201129_171318.jpg (64.24 KiB) Zobrazeno 1095 x
Protože v sobotu dcera se mnou nemohla, zopakoval jsem si výlet i v neděli, nikam jsme nespěchali, ale taky jsme nebyli žádná brzda provozu. A zde je hlášení PP po příjezdu domů:
- 20201129_171043.jpg (70.46 KiB) Zobrazeno 1095 x
Jak tedy tuto víkendovou zkušenost shrnout? Nová i20 je hezké auto, které má velice vydařenou konstrukci. Kdybych měl zkušenost s tímhle konkrétním autem k něčemu přirovnat, pak mi ze všeho nejvíc připomíná moje předchozí auto. Bylo to nefalšované déjà vu
.
Ještě v pátek dopoledne jsem měl o svém budoucím autě zcela jasno, to už teď není pravda! Do seznamu kandidátů zařazuji hned 2 varianty i20 – buď přesně testovanou konfiguraci (to kdybych se rozhodl pro návrat do Spojkovic) nebo variantu s DCT, ale potom rovnou s motorem 88 kW s Mild-Hybridem, protože po zkušenosti s touto technologií v aktuální i30 je to velice lákavé. A to se ještě přiřítí N Line varianta i20
. Je tu samozřejmě neopominutelná otázka cen, které se posunuly díky Bruselu do poněkud nesmyslných výšin a do finálního výběru též zásadně promluví. S tím ovšem nic moc nenaděláme
.
Tři detaily pod čarou.
V rámci diskuze na náměstí jsme se shodli, že tvarování předního nárazníku, masky a prolisy na kapotě jsou moc pěkné. Snad všechny zmíněné detaily na této fotce vyniknou.
- 20201129_121414.jpg (70.16 KiB) Zobrazeno 1095 x
A dvě výtky na závěr – u auta za skoro půl mega zamrzí nezakrytí šroubu, kterým je v patě B sloupku ukotven bezpečností pás. Na krytku tohoto šroubu jsem si v jiných svých vozech jednak zvykl, jednak si o hrany šroubu může zadní pasažér poškodit boty….
A postrádám HW tlačítko vypnutí BCCW - za denního světla mě kontrolky v zrcátkách nerušily, ale za tmy to bylo fakt nepříjemný a lovit vypnutí v systému
](./images/smilies/eusa_wall.gif "Brick wall")
25. (OPEL 2.) Astra PHEV GS line
24. (OPEL 1.) Mokka-e Ultimate
, zajeď do Bruselu. Začni panem Michelem a ber to postupně. A každého z nich nakopni do prdele tak, aby se jim v hlavách rozsvítilo
. A klidně ekologickou energií! Ona taková dobře obutá noha v okuté botě z kůže je vlastně ekologická. Pak možná půjde takové auto koupit bez nesmyslného ekovýpalného a jiných nesmyslů, jako jsou dotace atd. Ostatně výpalné- jakékoliv je vlastně trestný čin, pokud jej asi nevybírá vláda, že? Tak je zavři! Moc se nám uleví a svět bude zase na chvilku v pořádku.
Otázka je, jestli by jim kopanec do řiti pomohl k rozsvícení hlavy, ale možné to je. Již kdysi dávno I.P. Pavlov prokázal propojení prdelního svalu a očního nervu, takže nějaké propojení mezi tou hýždí a hlavou tam je 
.
Třeba Subaru Levorq atp.
trošku detailnější popis tvé multinárodní krasavice 
), a dokonce se konečně při této barevné kombinaci poučili a černou použili i na podlahu 
.