Hyundai club - forum

Člověk míní a život mění – původně domluvený víkendový výlet směrem k našemu obvyklému testovacímu okruhu se bohužel konat nemohl, protože předváděčka se bleskem prodala, a tak pan prodejce už nemůže s autem trajdat po víkendech kde se mu zlíbí. Je korektní a šetří nájezd kratšími jízdami okolo prodejny. Ale ono to až tak nevadí, nakonec jsem s „Moby Dickem“ absolvoval dvě kratší zkušební jízdy, ovšem v důvěrně známém prostředí Hloubětína a Kyjí, kde jsem zcela záměrně vybral ty nejrozsekanější uličky, abych si udělal názor na podvozek tohohle nemalého auta, ale o tom později, začneme jako obvykle, obhlídkou . Aktuální vzhled Citroënů buď milujete nebo nesnášíte, fuk je málokomu. Mně se líbí, je to originální, správně avantgardní.
Na přídi nás čeká obvyklé rozdělení světelné techniky s nemalým logem značky uprostřed, v bílé perleti to tak nevynikne, ale na tmavším laku je logo nepřehlédnutelné . Foto čistě z profilu nemám, okolo auta bylo málo místa na to, abych dostal dlouhou karoserii do objektivu. Z boku se vlastně jedná o celkem běžný liftback, zaujme jasně oddělená masivní příď od kabiny a velká kola (19‘‘). V kombinaci bílé perleti a černé střechy auto z boku působí trochu loď s černou nástavbou kajut… Zádi dominuje výrazný spojler a opět poněkud divočejší skupinové svítilny. Celkově je design postavený na principu jednoduchého základního tvaru ozvláštněného detaily, které vytvoří nezaměnitelný celek. Za mě vypadá lépe ve světlých barvách, ale názor na vzhled si udělá každý sám.

A co interiér? Odpovídá jeho prostornost a provedení vnějším rozměrům a očekáváním daným vnějším vzhledem? Už pohled na výplň předních dveří dává najevo, že tady je snaha nešetřit (tedy viditelně) a prezentovat vlajkovou loď značky. Základní materiál je starý známý z P308 a Aster – je mnohem kvalitnější než vypadá na fotkách, ale moc si ho stejně neužijete – většina plochy je čalouněná kůží a doplněná dekorační lištou (no lištou, on je to „flák“ materiálu, ale to proto, že dveře prostě nejsou malé..). Místa kontaktu s rukou potažmo loktem jsou vyplněná měkčeným materiálem. Sestava ovladačů oken a nastavování zrcátek je obvyklá a opět vsazená do klavírního laku…

Pokud jste v poslední době seděli v nějakém Citroënu bude vám palubní deska povědomá. Samozřejmě, že není stejná jako například v C4, ale používá stejný designový jazyk a stejné vzorce uspořádání ovladačů. Elektrické otevírání víka kufru, vyhřívání volantu, sklon světlometů atp. mají své ovladače vlevo vedle volantu, páčky pod volantem jsou také staré známé – designově zcela obyčejné, s obvyklými funkcemi a z běžného materiálu – nenadchnou ani neurazí . Středu palubní desky dominuje display MMS doplněný dvěma tlačítky se zkratkami do hlavních položek a masivním kruhovým ovladačem hlasitosti. MMS používá systém a grafiku známé z ostatních modelů koncernu Stellantis, je rychlý, až na pár drobností logický, grafika je přehledná, display dobře vykresluje a např. obraz z kamer je ostrý. Jak dobré to je za tmy, ale bohužel netuším – při obou zkušebních jízdách krásně svítilo sluníčko.
Pod ním jsou výdechy ventilace a poněkud utopené ovladače ventilace, ovšem plně hardwarové a logicky provedené – moc dobře se mi s nimi pracovalo. Ani to utopení není až tak tragické, hlavně proto, že já stejně nastavím jednou teplotu a víc se o ně nestarám . Následuje odkládací polička a pak už lán klavírního laku ( zase) v němž jsou již známé ovladače jízdních režimů, drive mode, elektrické parkovací brzdy a držáků nápojů. Středovou konzolu zakončuje známá loketní opěrka s otevíráním do stran. Prostor před spolujezdcem tvoří dekorační lišta odpovídající dekoračním panelům dveří a ve spodní části palubní desky přihrádka.

Volant opět není zrovna kulatý a přitom jeho tvar není na obtíž. Nikdy bych do sebe neřekl, že mi nebude vadit volant prakticky čtvercového tvaru, když jsem kdysi naprosto kvetl z volantů se zploštělým spodkem – asi stárnu. Věnec je příjemně tlustý a čalouněný na omak velmi příjemnou kůží.

Za volantem se nachází dnes už obvyklý display. Na první pohled působí malý, ale větší by nedával smysl – stejně jako v jiných autech koncernu Stellantis má velikost odpovídající prostoru vymezenému věncem volantu. Jeho zobrazovací možnosti jsou opět velmi široké a konkrétní zobrazovanou kombinaci si každý vybere dle svých preferencí.

Sedadlo řidiče nemá žádné jiné ambice, než být maximálně pohodlné. Rozsah možností jeho nastavení je možná až moc velký, možnosti nastavení volantu odpovídají možnostem sedadla. Vlastně to není ani sedadlo do auta, spíš takové obývákové křeslo – v tom nejlepším slova smyslu. Prostě se usadíte a už jen to posezení je vzorově pohodlné – sedadlo je bohatě dimenzované, podepírá tam kde má přesně tak jak má, tuhost výplní je akorát .

Výplň zadních dveří nepřináší žádné překvapení – designová i materiálová koncepce kopíruje dveře přední, s výjimkou dekorační lišty, která zde už není. Zadní lavice je velkoryse dimenzovaná, sedáky i opěradla mají patřičnou velikost i sklon, sedák krásně podepírá stehna. Jestli je sedadlo řidiče obývákovým křeslem, zadní lavice je gaučem. Navzdory klesající linii střechy netrpí cestující vzadu nedostatkem prostoru nad hlavou, na šířku nedostatek místa díky vnějším rozměrů fakt nehrozí. A místo na kolena vzadu? Neskutečné – za mnou se dá snad i tancovat. Po dlouhé době jsem potkal auto u něhož nemám ani do budoucna obavy z toho, že by se někdy naše lady nevešla s nohama .

V autě této kategorie samozřejmě nechybí výdechy ventilace pro zadní cestující a dva nabíjecí porty (mladá hned kontrolovala ). A kotvy ISOFIX jsou opět za zipem. Než opustíme prostor pro posádku tak ještě zvedneme oči – plnohodnotná panorama moje holky okouzlila, mě se moc líbí kompletní LEDkové osvětlení interiéru a bezrámečkové vnitřní zpětné zrcátko – vše komponenty, které už známe z 308 a Aster. Statická prohlídka končí jako vždy kufrem. Kufr odpovídá velikosti auta – za malý se označit rozhodně nedá . Je kompletně čalouněný a osvětlený LED. Co mě zaujalo je způsob fungování krycí roletky, která je uchycená k víku kufru a odvíjí se s jeho otevřením – praktické je to jako plato, které vám taky nepřekáží, když se zvedne spolu s víkem kufru a přitom to nemlátí . V plné palbě je už elektrické ovládání víka kufru, které funguje vcelku rychle. U aut s nižší výbavou sice chybí, ale při mohutnosti vnitřního madla to ale není žádný problém .

Je čas vyrazit se projet. Ale nejdřív trochu té technické teorie.

C5 X je opravdu velké auto – s délkou 4.805 mm a rozvorem 2.785 mm zabere na silnici docela dost místa . A v provedení PHEV je také dost těžké – vlastní hmotnost auta atakuje 1,8 tuny, celková povolená hmotnost je pak 2.260 kg. Ano, čtete správně, užitečné zatížení téhle velryby je pouhých 460 kg . I když zrovna mně to může být jedno, 99% našich cest je na otočku, a tak se do limitu užitečného zatížení stejně vždy vejdeme…
Tuhle váhu rozhýbává známý pohon, i když tady ve své výkonnější verzi (se kterou jsme se svezli předminulý čtvrtek v P308 SW). Benzínový čtyřválec s přímým vstřikem dopovaný turbem má udávaný výkon 181 koní a točivý moment 250 N.m, spolupracuje s elektromotorem o výkonu 110 koní a točivém momentu 320 N.m. Systémový výkon pak výrobce udává 225 koní a 360 N.m točivého momentu na kolech přední nápravy. Pohon je doplněn rovněž známou osmistupňovou automatikou. Toliko základní teorie – vyrazíme!

Rozvalím se v křesle řidiče, nastavím si správnou polohu včetně volantu a mačkám tlačítko startu. Rovnou si přepnu do ELEKTRO, zapnu silnější rekuperaci a vyrážíme. Holky vzadu by mohly i tancovat a prostor si obě jenom chválí. V naprostém tichu opouštíme parkoviště a míříme na první pořádně rozbitý úsek. Nebudu to protahovat ani oddalovat – tohle auto je Citroën se vším všudy. PHEV mají rovnou aktivní tlumiče a jestli tohle auto něco definuje, tak pohodlí! Je to už nějaký čas co jsem naposledy jel s Citroënem s hydraulikou, ale bylo to to první, co mi vytanulo na mysl, když jsme přejeli první nerovnosti. Vidíte neskutečně rozflákaný povrch, z velké dálky občas zaslechnete nějaké to žuchnutí, či dokonce klepnutí na ostřejší nerovnosti, ale karoserie se pořád jen plavně pohupuje. Tohle je přesně to chování podvozku, pro které si zákazníci celé roky kupovali Citroëny s hydraulikou! A to jsme na 19¨ kolech s pneu 225/55! Záměrně jsem projížděl další a další úseky o nichž vím, že dokážou vyklepat ledvinové kameny, ale jediný dojem, který jsem si z jízdy odnášel bylo zázračné opravení všech povrchů na území Hloubětína a Kyjí. Podvozek nerozhodila ani silnice sídlištěm mezi Černým mostem a Rajskou zahradou, kde máte obvykle pocit, že vás potkalo oceánské vlnobití – i zde se Citroën jen plavně pohupoval a dělal vše pro maximální klid, pohodlí a pohodu na palubě.

Snaha odfiltrovat okolní svět se samozřejmě propisuje do veškerého chování auta, takže řízení je úplně mrtvé, i když přesné a na velikost auta i celkem strmé.

Brzdy naštěstí manýry z hydraulik nepřevzaly a chovají se stále konzistentně – i tady se dá v pedálu poznat ta část chodu, kdy auto pouze rekuperuje a kdy přejde už i na brzdy, ale rozeznání toho bodu tu dá nejvíc práce.

A co pohon? V elektro módu netrpí nedostatkem výkonu a funguje zcela podle očekávání – zátah je zcela plynulý, zvuk žádný .
V hybridu jsme u stejného nastavení jako kdysi v P308 a Astře. Systém se snaží spalovák používat co nejméně a pokud se pohybujete po městě, skoro mezi režimy elektro a hybrid nepoznáte rozdíl, ten přichází až ve vyšších rychlostech za městem, kdy si systém nechává jakousi zásobu v baterii zase zpátky do města.
A ve sportu se systém opět pustí do druhé půlky otáčkoměru, spalovák se utrhne ze řetězu a všech 225 systémových koní s tou dvoutunovou obludou velice intenzivně mlátí. Ale zatímco v Astře a P308 je to docela zábava, tady to působí nepatřičně. Je to něco podobného jako režim SPORT v SantaFé PHEV – ano, umí to, ale je to zbytečné a vlastně se to k tomu autu ani nehodí.

Jaká tedy je C5 X PHEV? Je to nádherné auto, které je neskutečně pohodlné, fantasticky prostorné a kompletně vybavené – to vše se jaksi od auta za skoro 1,4 mega očekává. Když se v tom člověk sveze, tak tu cenu ani nepovažuje za nepřiměřenou (tedy ve vztahu ke schopnostem – o vlastní peněžence raději nemluvím ). Jako bonus se mi fakt líbí, a to právě v téhle kombinaci bílé perleti a černé střechy (dcera to samozřejmě odmítla – bílá je fuj ).

Mně vadí nutnost koženého čalounění ve vyšších výbavách – kůži vyloženě nesnáším a pak se dostávám do konfliktu požadavků na vnitřní a vnější výbavu a možné volby čalounění…

Závěrem děkuji https://dealer.citroen.cz/dojacek-praha ... RAHA+9%7C0 za možnost tohle auto vyzkoušet – mám o čem … (hlavně kde na to vzít )

Díky za zaujímavé čítanie.
Som fakt zvedavý ako to celé vyriešiš.

idam.i píše: ↑09 srp 2022, 15:35 Som fakt zvedavý ako to celé vyriešiš.

To je nás víc
Každopádně mladá byla z tohohle korábu nadšená...

Keby si nemal posadnutosť stavom kilometrov,vždy sa dá najsť riešenie. Ty to vieš najlepšie.

Mr. : Děkuji za přečtení.

A tentokrát na garáži - https://www.garaz.cz/clanek/testy-nova- ... y-21009397

Vo verzíi 180koní bez hybridu by mi to dávalo zmysel.
No zatiaľ mám ešte kopu času.