Musím říct, že vznesenou otázku považuju za naprosto legitimní. Každý systém je od toho, aby byl neustále podrobován kritickému pohledu, hledali se jeho rezervy a možnosti jej zlepšit.
Různé nápady jak volební parametry změnit se objevují průběžně, vždy jsou samozřejmě kontroverzní, a vždy tudíž probudí emoce. Zbytečně, jen tak mezi námi.
Tenhle konkrétní nápad je tedy už celkem "hodně", ale nese s sebou snadnou realizovatelnost a předvídatelnost - jasně vymezený věk a definované minimální vzdělání.
Ve veřejném prostoru to tentokrát odstartoval nápad kompenzovat jasnou diskriminaci občanů do 18 let tím, že podle průměrného věku dožití by se oseklo volební právo z druhé strany věkového spektra. A vzbudilo to strašnou (a strašně komickou a trapnou) reakci seniorů. Ale že by se zamysleli nad tím, že je tu diskriminace na druhé straně spektra, to je ani nehnulo... To je hodně smutná výpověď o nich samých.
I já samozřejmě občas na některých pracovních setkáních mimo protokol probírám s ostatními přítomnými volební modely a narovnání této nespravedlnosti. A čím spravedlivější model, zcela akademicky, hledáme, na tím větší problémy narážíme při jejich případné realizaci.
Omezení volebního práva věkem, ať už cifrou nebo odpočtem dle průměrného věku dožití mínus 18 let, je sice snadno realizovatelné, ale diskriminaci nahradí jinou diskriminací.
Omezení vzděláním, ať už samotné nebo v kombinaci, taky není úplně cesta, která by řešila diskriminaci.
Zajímavá myšlenka je volební právo pro všechny občany s tím, že do určitého věku (a není v danou chvíli podstatné zda do 15 nebo 18) by volební právo bylo delegováno. Ale to má zase zásadní technická omezení - dítě je jedno, zákonní zástupci dva a nemusí se shodnout. Pak by se to dalo řešit tím, že každý občan má hlasy dva, které dává sám za sebe a jako zákonný zástupce ještě jeden za dosud "nedospělého". Ale jak by to bylo u dětí v dětských domovech, jak v pěstounské péči atd... Technicky velmi obtížně řešitelné.
Za celkem zajímavý návrh považuji hledisko ekonomického výkonu. Teze, že volební právo mají mít pouze Ti, kteří reálně vytvářejí příjmy veřejných rozpočtů a nejsou závislí na jejich správě je zajímavé - volební právo nemá nikdo, jehož příjem z 50 a více procent tvoří prostředky z veřejných rozpočtů - to by znamenalo, že volební právo by neměli zaměstnanci státu ani jiných veřejných institucí, děti a studenti (pokud už nepracují a neplatí daně), důchodci, ale ani zaměstnanci společností, jejichž příjmy tvoří z 50 a více procent příjmy z veřejných rozpočtů (třeba některé stavební firmy, které výhradně či téměř výhradně staví infrastrukturu pro stát či jinou veřejnou správu). Je to samozřejmě čistě filozofická úvaha, protože je to jednak zcela neprůchozí, ale hlavně technicky nerealizovatelné. Jen tak na okraj, u nás doma by to znamenalo, že volební právo bych z nás všech ve vícegeneračním domě měl jen já
.A řešit všeobecné volební právo lidí, jako je Mexican by se teda sakra mělo! To je diskriminace přímo do nebe volající...
Podtrženo a sečteno - každá diskuze o parametrech volebního práva je zcela legitimní, pokud se vede veřejně a slušně.
Každá věcná diskuze tříbí mozek a dává nám možnost si vyměňovat názory a pohledy na cokoliv.
