Hyundai club - forum

Zimu nemám moc rád, protože mi chybí zkoušení nových aut. A i když to ještě v pondělí nevypadalo, tak víkend je přesně takový ideál na otevření nové testovací sezóny. Tentokrát jsem zvolil čím dál populárnější malé SUV, chcete-li crossover.

Nijak jsem se netajil tím, že původní designové provedení tohoto modelu se mi nelíbilo. Ano, bylo originální, ale ne podle mého vkusu. Exteriér nebyl prostě moje krevní skupina. Musím přiznat, že do mého vkusu se facelift strefil. Auto sice ztratilo svoje základní markanty, ale získalo jiné, které se mně líbí.

Za mě se vyloženě podařila maska s velkým logem umístěným nad mřížkou chladiče ještě před kapotou. Zůstala DRL vyřešená tenkou linkou na vrcholu přídě, uprostřed se stejně jako dosud nachází hlavní světlomety, nyní s blinkrem a úplně dole našly své místo mlhovky, ovšem v malém kulatém provedení. Předmětem testu byla výbava Smart a byl jsem hodně zvědavý na Bi-LED potkávací světla. Bohužel zrovna testovaný vůz má poněkud „ošizenou“ výbavu a stupni Smart odpovídá vše, kromě předních světel, která jsou klasická se žárovkou H7 a bez přísvitu do zatáček. Na druhou stranu musím přiznat, že tak jako původní Kona svítila fakt mizerně, tak faceliftovaná svítí na použití čočky s obyčejnou H7 přímo výborně . Boční profil se nezměnil, a to je rozhodně dobře. Nejsem vyloženě fanouškem crossoverů, ale tohle auto se mi líbí. Nejvíc oceňuji používání matných plastů resp. černých střešních ližin, na takhle malé auto prostě falešný chrom nepatří. Já osobně bych si odpustil i stříbřité prvky na obou náraznících, paradoxně díky jejich absenci vypadá nejlíp úplně základní výbava . I záď si ponechala rozdělení světlených zdrojů, kdy horizontální červené svítilny obsahují pouze koncová a brzdová světla, oddělené svítilny ve střední výšce obsahují blinkry a vpravo zpátečku a vlevo zadní mlhovku. Sice jsem zastánce integrovaných zadních svítilen, ale v tomto provedení ještě nejsou zadní blinkry tak nízko, aby se nějak extrémně špinily nebo se dostávaly mimo přirozený rozsah vnímání řidiče jedoucího za Vámi. A tady naše procházka po vnějším designu Kony končí, jako takovou malou perličku si dovolím upozornit na úplně normální ramínkové stěrače, do Koreje aerotwiny ještě nedorazily .

Auto ale není jen objekt na koukání, otevřeme dveře . Motám se kolem aut a téhle značky už hodně dlouho a i když to možná zní těžko uvěřitelně, spolehlivě podle vůně nového auta poznám, jestli bylo vyrobeno v Nošovicích (i30 a Tucson), Turecku (i10 a i20) nebo v Koreji (Kona, IONIQ, SantaFé). Pro mě nejlíp voní právě korejské originály, což samozřejmě souvisí s pořádnou dávkou nostalgie, tedy s roky, kdy jsem s touhle značkou začínal, a to se vracíme do minulého století . Vůně je tedy zcela v pořádku - co design, materiály, slícování, praktičnost?

Výplň dveří řidiče je jednoduchá, na madle je obvyklý panel ovladačů oken, nastavování zrcátek a uzamykání vozidla. Ve výbavě Smart není elektrické sklápění vnějších zpětných zrcátek (natož automatické po uzamčení), to je poněkud škoda, automatický dojezd, i když oběma směry, má jen okno řidiče.

Tak se usadíme do pohodlné a v dostatečném rozsahu nastavitelné sedačky řidiče. Přijde mi menší než v i30, ale není to na závadu, sedí se výborně a v mezích možností kategorie vozidla i celkem podrží v zatáčkách. Je to typické sedadlo - tužší, ale tak akorát. Volant by mohl jít v podélném směru vytáhnout ještě tak o 3 cm víc a bylo by to dokonalé, ale jsem si vědom atypičnosti mého posezu, takže pro 999 lidí z 1.000 to bude bez výhrad. Volant je tu ještě klasický, rozmístění tlačítek odpovídá posledním modelům, kdy se na pravém ramenu vlevo dole usídlilo vypínání LKA/LFA.
Vlevo od volantu jsou vypínače ESP, kontrolovaného sjíždění svahu, reostatu a sklonu předních světel. Na vrcholu přístrojové desky očekávatelně trůní tablet. No, vypadá všelijak – zjevně je základní tělo shodné s provedením 10,25‘‘, a tak je obrazovka o úhlopříčce 8‘‘ orámována hodně tlustým rámečkem bez ničeho. Naštěstí ovládání hlasitosti zůstalo kolečko . Automatická klimatizace setrvala u jednozónového provedení, ale to u vozu této kategorie nepovažuji za žádný problém. Příjemná je možnost volby „intenzity“ udržování nastavené teploty ve třech úrovních, k jejíž signalizaci slouží tři diody v ovladači nastavení teploty nad nápisem AUTO. Mně nejvíc vyhovovala ta prostřední. Pod obvyklou řadou ovladačů ručního nastavování ventilace máme poličku a baterii nabíjecích možností a USB konektor pro připojení buď externího zdroje pro audiosystém nebo propojení chytrého telefonu přes AA/APC.
Volič převodovky DCT je v obležení obvyklou sestavou tlačítek ovládání vyhřívání volantu a předních sedadel a nachází se tu i vypínač S/S . Také je zde ovladač jízdních režimů – opět obvyklé tři úrovně ECO, NORMAL, SPORT, přičemž defaultně je po nastartování motor a převodovka v režimu NORMAL ! Tento ovladač umí nastavovat nejen jízdní režimy, ale i kontrolu trakce, takže se lze přizpůsobit např. blátu, sněhu či písku .

Místo vzadu odpovídá segmentu, kam Kona patří. Neurazí, sám se za sebe vejdu vcelku pohodlně, místa na šířku i výšku mám dost, i před koleny to ujde, ale přes půl Evropy bych tam jet nechtěl . Potěšil nabíjecí USB konektor v patě loketní opěrky. Než dojdeme do kufru. Kona se jako typické korejské auto drží otevírání víčka nádrže lankem z místa řidiče , na víčku nechybí držák pro zátku a je jasně patrné, že existují i naftové verze, které potřebují kromě hrdla na palivo i hrdlo na AdBlue.
Celkově je interiér velmi příjemným místem k životu. Design je umírněný, a i když jsou použité plasty veskrze tvrdší, obložení loketních opěrek měkčeným materiálem a průběžný pruh na středu palubní desky s jinou texturou celkové vyznění interiéru oživují. Zpracování je příkladné a samozřejmě nic nevrže.
Hezkým detailem je nejednotný design výdechů ventilace (na krajích kruhové, ve středu obdélníkové), téměř bezrámečkové zpětné zrcátko nebo stále častěji mizící schránka na brýle.

A dokroužili jsme ke kufru. Pravda, není nijak obrovský, ale má pravidelný tvar, pokud je stavitelná podlaha v horní úrovni dá se po sklopení zadních opěradel vytvořit rovná plocha. Stavitelná podlaha má i jakousi spodní polohu, ale v podstatě se jen prohne. Moc prostoru navíc se tím nezíská a moc velký smysl v tomto řešení nevidím (ale třeba mi chybí fantazie ).

Statické seznámení máme za sebou, tak se uvelebíme na sedadle řidiče, sešlápneme pedál brzdy a otočíme klíčkem ve spínací skříňce. Probudili jsme tuto „strojovnu“. První postřeh – motor se na volnoběh chvěje a je to cítit i ve volantu a sedačce , snad je to tím, že auto dlouho stálo venku, a sice už nemrzne, ale může být prochladlé. Volím „D“ a vyjíždíme. Rozjezd je příkladně sametový, klasika DCT .

Jak jsem už uváděl, defaultně je drive mode nastaven na NORMAL. Reakce motoru i převodovky jsou přesně v intencích očekávání od syrového motoru o objemu jednoho litru. Motor se nezdráhá vydat do otáček, má krásně chraplavý zvuk. Při běžné práci s plynovým pedálem odřazuje převodovka v režimu NORMAL na vyšší převod po dosažení 2.000 otáček. Může to vypadat jako brzy, ale motor nijak neprotestuje. Zaujalo mě, že při přepnutí do režimu ECO se otáčky odřazování vůbec nezměnily, opět po dosažení 2.000 otáček o „kvalt“ výš. ECO mód se projevuje výrazně tupější odezvou na práci s plynem a ignorováním vypnutí S/S.

To režim SPORT je jiná káva. Při pokusu o defenzivní jízdu v tomto módu (ano, je to trochu hloupost, ale zkusit jsem to musel ) má převodovka oproti režimu NORMAL zařazeno vždy „o patro níž“. Na pokyny pedálu plynu reaguje motor i převodovka v tomto režimu velmi spontánně a pokud se nebojíte šlápnout na plyn za polovinu jeho dráhy nebojí se převodovka poslat otáčkoměr do jeho druhé poloviny. Na ten objem a výkon 120 koní se v tomto režimu pohonná soustava chová vlastně zábavně! A přitom nemá nepřiměřený apetit – při běžné jízdě není problém dle PP jezdit za 5,5 litru, když se trochu „dovádí“ nestoupne spotřeba o víc jak 1,5 litru. Nicméně je nutno zdůraznit, že vyloženou pilu jsem nejel – auto má najeto 600 kilometrů a je obuté na zimních pneumatikách. Bez ztráty kytičky ovšem pohonná soustava není – chvění na volnoběh po ohřátí motoru nezmizelo a občas měl motor tendence ke kolísání volnoběžných otáček – škoda.

Je jasné, že naladění podvozku bude kompromisem – poměrně krátký rozvor a vyšší stavba prostě musí znamenat tužší naladění. A přesně tak je Kona opravdu naladěna. První dojem byl veskrze dobrý, Kona statečně drží stopu, se stále děravějšími českými silnicemi se vypořádává se ctí, jenže pak přišla krátká příčná nerovnost a zadní jednoduchá náprava „kopla“. Ne nebezpečně, žádná ztráta kontroly, uskočení ze stopy se nekonalo, ale bylo to nekomfortní. Začal jsem pátrat – první byla kontrola tlaku v pneu, hurá Kona má aktivní TPMS, stačí mrknout na display – přehuštěno. Kola jsem upustil, což poněkud pomohlo, ale pořád to není ono. Jakmile přijde krátká příčná nerovnost auto ztratí klid. Po podrobném průzkumu zjišťuji, že zimní pneu jsou v provedení XL, tedy se zesílenými bočnicemi, na auto s tak nízkou hmotností je jejich použití v kombinaci s jednoduchou klikovou zadní nápravou prostě hloupost. Osobně přičítám nervózní chování minimálně z poloviny právě této volbě pneumatik. Je to škoda, ale opět se potvrzuje, že auta na zimních pneu je při testu jízdních vlastností nutno brát „s rezervou“. Určitě bude během sezóny možnost si vyzkoušet Konu i na standardním obutí a udělat si o jízdních vlastnostech přesnější závěr.
Mimochodem zimní pneu - je legrační jaký zvuk se od použitých pneu ozýval při zatáčení, připomínalo to zvuk pily .

Řízení je odtažité jako vždy s elektrickým posilovačem, nutno ovšem přiznat, že na dálnicích se LKA/LFA chová velmi příjemně, skoro jako původní provedení v i30 PDE z roku 2017 .

Brzdy jsou opět typicky - rychlý nástup, dobré dávkování a běžným provozem je neutaháte.

Celkové odhlučnění je poněkud obtížné popsat. Motor je slyšet víc než stejná motorizace v modernizované i30, podvozek resp. hluk od kol natolik ovlivňují použité pneumatiky, že na pořádné resumé musí tato kapitola počkat na prvoobutí .

Jaká tedy modernizovaná Kona je?
Je to rozhodně dobré auto, je hezké a praktické. Pro mě osobně je poněkud problém konfigurace výbav - opět. Pokud pomineme fail testovaného vozu s chybějícími Bi-LED světlomety, tak by vlastně výbava Smart i stačila. Stejně tak motor 1,0 T-GDi v kombinaci s DCT není špatná volba. Jenže já bych přeci jen rád prvky výbavy, které jsou až ve stupni Style. Jenže v tom případě už motor 1,0 T-GDi můžete mít jen s manuálem, pokud trváte na automatu, tak už to musí být 1,6 T-GDi. 198 koní je samozřejmě lákavých, ale když pomineme jakousi zbytečnost takové motorizace pro manželku na ježdění 40 kilometrů denně, tak nemůžeme pominout „přemotorovanost“ pro takové užití, takže by to chtělo už pohon všech kol. A v tu chvíli jsme cenově úplně v jiné galaxii. Testované provedení má akční ceníkovou cenu lehce přes 525.000,-- s DPH, plnotučná navigace je za příplatek obvyklých 25.000,--. Optikou toho co stála auta před 5 lety je to samozřejmě šílenost, ale optikou aktuálního stavu na trhu to není až takový úlet. Jenže výbavou Style s motorem 1,6 T-GDi a pohonem všech kol vyletí cena o dalších cca 110.000,--. To už stojí za úvahu hybridní verze, která je dražší už jen o dalších 10.000,--. Ale dát za Konu přes 660.000 – to je úlet!!!

Možnost vyzkoušet tento vůz s tímto motorem byla velmi příjemná, děkuji https://centrumpraha.hyundai.cz/ za půjčení!

Ďakujem za popis Kony.Tvrdší podvozok je daň za vyššie sedenie.S tým môžem len súhlasiť.Vibrácie na voľnobeh by som určite nestrávil.
Inak Kona slušné auto vo svojej kategórii,len škoda tých troch válcov.

Dnes som po dlhšej dobe išiel s Elou a kultúra chodu motora je proste super. No v interiery je cítiť ,že som si rýchlo zvykol na lepšie.

Mr. : Skvělá práce

Diky za peknou recenzi. Kdyz jsem kupoval Fasbacka, tak jsem Konu kvuli vzhledu obesel velkym obloukem. Dneska bych o ni uz uvazoval. Co ale nechapu je nabidka benzinovych motoru. Proc tam neni 1.4 (dnes uz 1.5) T-GDI?

Díky za perfektní zpracování recenze.
Za mne osobně jeden velký souhlas.
Současný venkovní vzhled mnohých aut mi připadá jako by designer měl ještě nařízeno prolistovat katalog Aliexpresu a povinně vybrat něco z nabídky " "tuningových" dílů.
Nelíbí se mi to na velkých autech a na malých už tuplem.
Na nové Koně závidím jednobarevné zadní blinkry. Ty původní oranžové se fakt moc nepovedly.

PomalyPredek píše: 20 úno 2021, 09:59 Diky za peknou recenzi. Kdyz jsem kupoval Fasbacka, tak jsem Konu kvuli vzhledu obesel velkym obloukem. Dneska bych o ni uz uvazoval. Co ale nechapu je nabidka benzinovych motoru. Proc tam neni 1.4 (dnes uz 1.5) T-GDI?

Jestli to třeba není kvůli možnosti provedení 4x4. Možná na to není 1.5 T-GDI stavěná. Ani 1.4 ani 1.5 T-GDI se do žádné čtyřkolky nedává, až 1.6 T-GDI. Asi to bude mít nějaký důvod.

Děkuji za pěknou recenzi. Škoda že jsi nešel dělat testera na Primu do pořadu autosalón. Za poslední roky se na to nedá moc koukat a řekl bych že bys to tam drobet nakopnul. Ještě jednou díky za tu práci.

Já děkuji.
Testera na Primě dělat nemůžu - s mým ksichtem .

Ale ani já nejsem bez chyb. Při přesunu podlahy kufru mi nechyběla jen fantazie . Chyběla mi hlavně síla! Chtělo to na konec podlahy trochu víc zatlačit, aby zapadla pod práh. Takže ve spodní poloze vypadá podlaha takto: Konec podlahy skutečně stoupá a po sklopení opěradel na ně vlastně navazuje, takže nevznikne schod, ale jakási náběžná hrana .

Hmm, ta podlaha takhle už dává docela smysl.
Kolik to vlastně pak přidá na hloubce? Odhaduju takových 7 - 8 cm, ne? To by se mi líbilo v podstatě u každého auta.

Vynikající odhad - je to 7 cm .

To víš, už nějakou dobu plánuju druhou podlahu dodělávat do i30, tak mám ty rozměry docela v oku