



Ani samotný interiér není zásadně změněn. Ano, jsou tady sedadla v kůži (kterou tedy nemusím) - jsou velmi pohodlná a pevná - jako vždy

1. Ono záhadné tlačítko s kamerou, které zabralo pozici původně používanou S/S. Zapíná se jím obraz parkovací kamery na displayi MMS při dopředné jízdě. Bylo to fakt zvláštní koukat na obraz za autem ve 100 km/hod na dálnici. Moc smyslu v tom nevidím, kromě možnosti zkontrolovat tažné (nebo držák s koly na něm). Primárně se domnívám, že to je předpříprava na zobrazování obrazu kolem celého auta, až bude pro i30 k dispozici.
2. Velký tablet, tady MMS s úhlopříčkou 10,25''. Na první pohled je pro uživatele stávajícího MMS s navigací poněkud složitý a méně přehledný. Ale je to jen o zvyku, jde promíchávat zobrazování ve větší levé a menší pravé části, prostřednictvím MMS se v tomto provedení nastavuje většina systémů auta včetně těch bezpečnostních (reakce adaptivního tempomatu, hlídání mrtvého úhlu atd....). Vlastně se sem přesunulo prakticky vše z položky nastavení PP. Netuším jestli to tak je vždy nebo jestli je důvodem digitální přístrojový štít.
3. A právě digitální přístrojový štít je tou třetí novou položkou. Opět je tu mnoho různých zobrazovatelných údajů. Štít mění použitou grafiku a podbarvení podle zvoleného jízdního režimu. I tady jsou 3:
ECO: NORMAL: SPORT: A stejně jako u N Linu se stejným motorem se charakter auta mění. Rozdíly jsou pravda poněkud menší. Ale i tady platí, že ECO je defaultně nastavené po nastartování a auto je v něm jaksi "bez chuti a zápachu" - jede, ale velice neochotně a tupě, zjevně se snaží spálit minimum benzínu a i tady při sundání nohy z plynu plachtí.
NORMAL udělá z tohoto kombíku velice příjemně obyčejné auto, které reaguje na vše naprosto plynule, pokud si nezapnete grafiku toku elektřiny, tak nepoznáte kdy elektromotor pomáhá a kdy ne a tak je to správně. Elektromotor vykrývá "turbodíru" a funguje tak, aby nerušil. A stejně tak umí jemně brzdit motorem a tím rekuperovat.
Ve SPORTu se opět elektromotor přidává velmi důrazně a charakter posouvá k levelu hračka. Vydatně pomáhá při zrychlení a vydatně rekuperuje.
Kdybych měl projev této civilní verze přirovnat k testovanému N Linu, pak režim NORMAL je prakticky stejný, režim ECO je překvapivě trochu méně otupělý a režim SPORT je "méně výbušný" tak o 10%.
To vše samozřejmě ovlivňuje i sladění s vynikající převodovkou DCT, která plynulosti a jakési sametovosti projevu velice pomáhá.
Když srovnám tohoto kombíka s naší bývalou Karkulkou, tak je to pořád praktický kombík, ale pohonné ústrojí se posunulo o neskutečný kus dopředu. Samotný motor se velice povedl, je výborně odhlučněný a má dostatek síly. V kombinaci s elektromotorem má skvělý nástup síly a přitom dokáže být velice úsporný.
I tady platí značný posun v odhlučnění kabiny, zejména od podvozku. Protože jsem nechtěl auto vrátit s blátem až na střeše, byl jsem nucen obvyklé testovací úseky nepoužít (na polích kolem nich probíhá řepná kampaň - děs), ale mám i náhradní místečka

Brzdy i řízení jsou pořád stejné - řízení toho moc neřekne a brzdy mají rychlý nástup, dají se dobře dávkovat a v běžném provozu se utahat nedají.
Jaká tedy tahle nečekaná a poměrně krátká zkušenost byla? Velmi příjemná a pomohla mi dotvořit si poměrně ucelený pohled na faceliftovanou i30 PDE. Kombinace Mild Hybridu s DCT je stejně skvělá jako s iMT, to je pro mě hlavní poznatek z této krátké zkušenosti.
Mně se nicméně přeci jen víc líbí N Line zvenku (maska) i zevnitř (černý strop a famózní sedačky), takže z těch dvou naposledy testovaných kombíků nakonec asi udělám jeden - už avizovaný N Line 1,5 T-GDi Mild Hybrid DCT Premium

P.S. Geometrie Sněhurky byla po té ráně skutečně trochu hnutá, takže její udělání a vynucené otestování tohoto kombíku měly smysl
